AI Act od 2. srpna 2026: České firmy musí označovat AI obsah a vést dokumentaci

Nova povinnost, ktera se tyka i malych firem

Od 2. srpna 2026 se v cele Evropske unii naplno rozbehla dalsi vlna povinnosti podle narizeni o umele inteligenci, znameho jako AI Akt. Zatimco predchozi mediova pozornost se soustredila hlavne na takzvane vysoce rizikove systemy, tentokrat jde o neco, co se dotyka prakticky kazde firmy, ktera pouziva chatboty, generuje marketingove texty, obrazky nebo videa pomoci AI nastroju, nebo pracuje s automatizovanym rozpoznavanim emoci ci biometrickou kategorizaci. Clanek 50 narizeni zavadi ctyri okruhy transparentnosti: informovani uzivatele pri primem kontaktu s AI systemem, oznacovani AI generovaneho nebo upraveneho obsahu, informovani o pouziti rozpoznavani emoci a biometricke kategorizace a oznacovani deepfake a AI generovanych textu k verejne dulezitym tematum.

Prakticky to znamena, ze chatbot na webu musi uzivateli sdelit, ze nekomunikuje s clovekem. Obrazek, video nebo zvuk vytvoreny ci vyrazne upraveny umelou inteligenci musi byt jasne a viditelne oznacen a soucasne opatren strojove citelnou znackou, aby ho bylo mozne rozpoznat i automatizovane. Firmy, ktere s takovym obsahem pracuji, si tak nevystaci s jednorazovym proskolenim marketingoveho tymu, ale potrebuji zavest system, ktery evidenci a oznacovani udrzuje trvale.

Co presne je potreba dokumentovat

Klicovou zmenou pro spravu dokumentu je pozadavek na dohledatelnost. U kazdeho kusu AI generovaneho nebo AI upraveneho obsahu by mela firma umet doloziat, jaky nastroj a jaka verze byly pouzity, kdo za obsah odpovida a kdy byl vytvoren a zverejnen. Tato metadata je potreba propojit s konkretnim dokumentem nebo publikovanym materialem, at uz jde o clanek na webu, reklamni banner, produktovy popisek nebo hlasovy zaznam pro zakaznickou linku. Bez systematicke evidence hrozi, ze pri kontrole firma nebude schopna rychle prokazat, ktery material spada pod povinnost oznaceni a zda byl spravne popsan.

Dulezita je i otazka casoveho ohraniceni. Obsah, ktery byl vytvoren i zverejnen jeste pred 2. srpnem 2026, retroaktivne oznacovat nemusite. Jakmile ale material vytvoreny drive zverejnite az po tomto datu, oznaceni uz vyzaduje. To pro mnoho firem znamena, ze si musi projit sve archivy a databaze obsahu a u kazde polozky urcit, kdy presne byla poprve publikovana, ne kdy vznikla.

Kdo bude v Cesku dohlizet

Narodni adaptacni zakon k AI Aktu prosel mezirezortnim pripominkovym rizenim a gestorem se stalo Ministerstvo prumyslu a obchodu. Podle dostupnych podkladu ma byt jednotnym kontaktnim mistem pro dohled Cesky telekomunikacni urad, ktery bude spolupracovat s Ceskou narodni bankou pro financni sektor a s Uradem pro ochranu osobnich udaju v pripadech, kde se povinnosti AI Aktu prekryvaji s ochranou osobnich udaju. Rocni zaklad ma tvorit take pripravovany narodni regulacni sandbox, ktery ma firmam a startupum umoznit testovani AI aplikaci pred jejich ostrym nasazenim.

Soucasne s temito pravidly se posunul harmonogram pro vysoce rizikove systemy AI, tedy napriklad systemy pouzivane pri vyberovych rizenich na zamestnance, hodnoceni uveruschopnosti nebo v kriticke infrastrukture. Takzvany Digitalni omnibus, ktery vstoupil v platnost koncem cervence 2026, odlozil povinnosti pro tyto systemy z puvodniho terminu 2. srpna 2026 na 2. prosince 2027 pro systemy podle prilohy III a na 2. srpna 2028 pro systemy zabudovane do vyrobku podle prilohy I. Pro vetsinu ceskych firem tak aktualne plati prave pravidla transparentnosti podle clanku 50, zatimco slozitejsi rezim shody u vysoce rizikovych systemu ma odklad.

Sankce a co si z toho odnest pro spravu dokumentace

Vyse pokut za porušeni AI Aktu se odviji od zavaznosti prohreska. Za nejzavaznejsi porušeni, napriklad zakazane praktiky AI, hrozi pokuta az 35 milionu EUR nebo 7 procent celosveetoveho rocniho obratu, podle toho, ktera castka je vyssi. Za porušeni ostatnich povinnosti vcetne transparentnosti podle clanku 50 muze pokuta dosahnout az 15 milionu EUR nebo 3 procenta rocniho obratu.

Pro firmy z toho plyne prakticky ukol. Evidence o tom, ktery material je AI generovany, jakym nastrojem vznikl a kdo za nej odpovida, se stava soucasti bezne provozni dokumentace vedle smluv, faktur nebo personalnich spisu. Tato metadata je treba uchovavat po dobu, po kterou je material aktivne pouzivan a idealne i po jeho stazeni z provozu, aby firma mohla kdykoliv doloziat soulad s pravidly pri kontrole ze strany Ceskeho telekomunikacniho uradu nebo jineho prislusneho organu. Firmy, ktere jiz maji zavedeny systematicky pristup ke sprave dokumentu a jejich metadat, budou mit v tomto ohledu podstatne jednodussi start nez ty, ktere evidenci AI obsahu resi az nyni, tesne po vstupu povinnosti v ucinnost.